Ztracen v
Japonsku
Policajt umi karate
Vcera jsem se dival na Legendu o opilem mistrovi s Jackie Chanem, coz mi pripomenulo asijske akcni "flaky", ktere davaly kina za totality. Bohuzel jsem si vybavil pouze nasledujici ...

Policajt umi karate
Kouzelny cop
Bojovnik od Zlute reky
Zrada a pomsta
Uder otevrenou dlani


Nevite nahodou nekdo anglicke nazvy? Nebo alespon zapletku ? :)
Jak travim zimu v Tokyu
Posledni dva dny se ochladilo a ja si uvedomuji, ze je opravdu prosinec. Je to ale uplne jiny prosinec nez-li v Cechach. Vanoce a svatky klidu a miru? Rozhodne ne v Tokyu. Vanoce se tu slavi v parech podobne jako Valentyn. Snad jeste mnohem agresivneji. Pokud kamkoliv vyrazite nakupovat, potkavate cestou Japonce a Japonky prevlecene za Santa Clause a kazdy i sebemensi obchudek hlasite prehrava "hity" jako je Last Christmas od George Michaela nebo So this is Christmas od Johna Lennona. Malokdy ale v puvodni verzi, spise to pripomina vyzvaneci melodie z mobilu. A vsude jsou mraky lidi. 24.12. jsem byl na Roppongi Hills, kde mel byt koncert gospelu pod sirym nebem a stejny napad dostalu zhruba dalsich milion lidi a tak jsem jen pro listky do metra cekal ve fronte 15 minut. Koncert jsem pochopitelne nevidel. O tom, ze Vanoce jsou tu opravdu jen a jen komercnim svatkem Vas muze presvedcit i obrazek, ktery poridil Wojtek. 24. i 25. prosinec je zde normalni pracovni den, ale cely pristi tyden je volno. Blizi se Silvestr, ktery pravdepodobne stravim v Yokohame. Ohnostroj, cinska cvrt a rano pravdepodobne vylet do nejake svatyne, tak to mne asi ceka.

Praci jsem nesehnal a tak jedinym zdrojem prijmu je programovani pro Tabemo Dining Club. Penize ale nejsou tim, co by mi delalo starosti. Turisticke vizum mam na 90 dni a jedna tretina prave ubehla. Krome pohovoru v personalnich agenturach jsem se zucastnil dvou "trhu prace", ktere byly ale nanestesti urceny predevsim japonskym studentum, kteri studovali v cizine. Bohuzel mou nejvetsi prekazkou zustava nedostatecna znalost japonstiny. Z obou dvou trhu jsem odchazel dost sklesle. 4-5 pohovoru (bohuzel velmi kratkych) vedenych kompletne v japonstine mne psychicky dost vycerpavalo. Minimalne do unora tu ale hodlam zustat. Stale je tu moznost ucit anglictinu a snad i cestinu, ale to mne moc nelaka.
Cisarovy narozeniny
Vnitrni prostory cisarskeho palace v Tokyu jsou pristupne verejnosti pouhe dva dny v roce a to v den cisarovych narozenin (23.12.) a v ramci oslav Noveho roku (2.1.). To vsak nebyl jediny duvod, proc jsem rano vyrazil do ctvrti Ginza. Na vlastni oci jsem mel totiz moznost videt japonskeho cisare Akihita.

Japonci freneticky zdravi sveho vladce

A ackoliv jsou zitra Vanoce, dnes bylo majove pocasi, teploty se pohybovaly kolem 17 stupnu. Proste super den! Celou akci provazely prisne bezpecnostni podminky, byl jsem opravdu dukladne prosacovan, dale upozornen, ze rozhodne uvnitr nesmim jist mandarinky, ktere jsem mel v batohu. Thilo a Cissy museli vypit napoje, ktere meli sebou. Prvni panovnikuv projev v 10:20 jsme o par metru prosvihli a tak si pockali 30 minut na dalsi. Kdyz se na prosklenem balkone objevil cisar Akihito s manzelkou a dalsimi cleny rodiny, dav propukl v jasot. Ja jsem jednou rukou fotil a natacel a druhou jsem freneticky maval japonskou vlajeckou a vykrikoval "Banzai! Banzai!". Podarilo se mi tak nepozorovane splynout s davem (vice tato videosekvence). Cisar mluvil velmi pomalu. Stejne jsem mu nerozumel. Na ceste ven jsem narazil na frontu, na jejimz konci se Japonci uklaneli a predavali sve vizitky (meiši) zamestnancum Palace. Nastesti Wojtek mel moji starou vizitku z doby, kdy jsem pracoval pro Gaiax a tak jsem si vystal frontu a obradne ji predal. Treba mi prijde zpet i s cisarovym podpisem.
Pribeh o 47 roninech
Pribeh o 47 roninech zacina v roce 1701 za vlady shoguna Tsunayoshiho. Ten spravoval tehdejsi japonskou risi ze sveho sidla v Edo (dnesni Tokyo), zatimco cisar, ktery mel jen minimalni politickou moc, prebyval v Kjotu. V dobe oslav Noveho roku vysila Tsunayoshi do Kjota vypravu s mnoha dary jako projev pocty cisarovi. Hlavnim vyslancem teto vypravy byl lord Asano. Protoze byl vsak Asano mlady a nezkuseny, k vyprave byl umisten i urednik Kira, ktery mel slouzit jako poradce. Dobove prameny popisuji Kira jako muze velmi lakomeho a jesitneho. Urednik ocekaval dary a projevy ucty od lorda Asaneho a byl velmi dotcen, kdyz se tak nestalo. Po zbytek cesty (zhruba 2 mesice) Asaneho urazel a verejne ponizoval. 14. brezna vsak prekrocil hranici unosnosti a lord Asane jej zranil mecem. Vytahnout zbran uvnitr cisarskeho palace bylo neco nemyslitelneho a shogun musel naridit lordu Asanemu spachat sebevrazdu. Kira zustal zcela nepotrestan.

Podle tehdejsich zakonu byl majetek lorda Asaneho zkonfiskovan a vsech jeho 321 samuraju propusteno. Stali se tak roniny - samuraji bez pana. Shogun prozirave predpokladal, ze vetsina z nich se bude chtit pomstit a uveznil bratra Asaneho a definitivne tak znicil nadeje na obnoveni rodu Asane. Zdalo se, ze situace se zvolna uklidnuje. Roninove se rozprchli neznamo kam, z hlavniho kapitana Oishiho se stal opilec a pobuda a spioni shoguna i urednika Kireho se prestali znepokojovat.

Po dvou letech kapitan Oishi svolal tajnou poradu, ktere se zucastnilo 59 roninu. Ukazalo se, ze lest zafungovala a byvali samurajove byli schopni snaset veskera prikori a ponizeni, jen aby pomstili sveho byvaleho pana. 13 roninu bylo poslano zpet ke svym rodinam a zbylych 47 zautocilo na sidlo Kiraeho. V hodinu a pul trvajici bitve roninove zlikvidovali vsech 61 strazi aniz by pritom ztratili jedineho muze. Kirovi byla stata hlava, pote co odmitl se zabit sam. Pak se roninove odebrali do chramu Sengakuji a shogunovi vyslali zpravu, ze ocekavaji jeho rozkazy.

Shogun Tsunayoshi vsak nebyl rozezlen. Naopak, hrdinsky cin je velmi dojal a tim postavil pred tezke dilema. Mel by roniny osvobodit a tim je odmenit za hlubokou oddanost nebo je mel nechat popravit, tak jak to pozadoval zakon? Po 47 dnech vydal rozhodnuti a kapitanu Oishimu a jeho druzine umoznil spachat ritualni sebevrazdu seppuku a tim odejit z tohoto sveta jako bojovnik a ne jako zlocinec. Pouze jediny, nejmladsi ronin zustal usetren. Byl to ten, ktery zpravu o posmrtne pomste lorda Asaneho prinesl shogunovi. 46 roninu bylo pohrbeno v miste sveho posledniho utociste, v chramu Sengakuji.

Slunce prosvita dymem valicim se ze hrbitova

A prave tam jsem se vydal minulou nedeli. Hrdinna smrt roninu je kazdorocne oslavovana 14. prosince. Na misto jsem dorazil okolo poledne. Okoli chramu bylo zaplneno tradicnimi trhovci. K dostani byla obvykla smeska jidel (sladkosti, zakusky, chobotnice, sepie) a suvenyru (i zde bylo mozne narazit na mega-popularniho medvidka Pu). Od mistnich mnichu jsem si nechal nakreslit kanji Sengakuji do "chramove knizky". Pak nasledovala hodinova fronta na hrbitov, kde jsou roninove pohrbeni. Uz ve fronte byla videt a citit oblaka koure stoupajiciho z obradnych tycinek ohaka. I ja jsem za 100 yenu zakoupil jeden paklik a tycinky pak pokladal na jednotlive hroby. Jak muzete videt na obrazcich, kour byl dost husty. Ve vlasech ho citim jeste ted (po dvou dnech a po dvou umytich hlavy). Na nahrobnich kamenech byl uveden i vek kazdeho ronina, hodne jich bylo kolem 22 - 24 a jeden dokonce 18-lety. Ve tri hodiny dorazil do chramu pruvod 47 roninu a byl predveden jakysi dramaticky kousek, jehoz rozuzleni mi ale bohuzel uniklo, protoze se odehravalo na hrbitove, kam jsem se jiz tentokrat neprotlacil. Sengakuji jsem opustel kolem cvrte s pocitem, ze jsem videl neco vyjimecneho. Vyber fotografii muzete nalezt zde.
Japonstina I - nadavky
Chcete se vytahnout pred svymi kolegy? Nadavejte jim japonsky! Par prikladu ...

bakadžan - idiote (da se pouzit i v pratelskem hovoru)
bakajaró - idiote (tady je to jasná nadávka)
baka jameró jo - nebud idiot
šine! - jdi do pekla, chcipni
asoko - prdel
činčin - penis (japonky tohle slovo pry nikdy nereknou)
čikošó - kurva, do prdele
urusai - bud zticha, drz hubu
damare - bud zticha, drz hubu
dare ga he wo koita - kdo si to uprdl ?
onara bůbů šinaide jo! Kusai kara na! - Sakra, neser, hrozne to smrdi.

Masakr delfinu na Taiji
6. rijna 2003 se podarilo organizaci Sea Shepherd Conservation Society natocit otresne zabery lovu delfinu v oblasti Taiji. Behem jednoho dne japonsti rybari vybili pres 60 delfinu a to vcetne mladat. Ackoliv je lov delfinu striktne rizen mezinarodnimi umluvami, v tomto pripade nemohou byt uplatneny, jelikoz se nejednalo o lov na otevrenem mori.

Krev delfinu barvi more

Japonska vlada nijak nezasahla. Naopak aktiviste, kteri celou zalezitost natocili, byli 9 hodin vyslychani a maji problemy zustat v zemi. Starosta Taiji odmitl celou vec komentovat. Zastupci rybaru prohlasili, ze lov delfinu je tradice stara 400 let a je provadena co mozna nejsetrneji vuci zviratum. Vzhledem k citlivosti cele veci se lovci snazi omezit vznik jakekoliv obrazove dokumentace. Delfini maso je vetsinou konzervovano a prodavano v supermarketech. Dalsi cteni na strankach Ananova a Sea Shepherd
Navrat do Tokya
Dnes je to ctvrty den, co jsem zpatky v Tokyu. Prvni dojmy - vsude je hrozne moc malych lidicek, je tu mnohem tepleji nez v Cechach a neustale prsi. Nejoblibenejsim cizincem uz mozna neni David Beckham, ale Tom Cruise, ktery zde brzy bude mit premieru noveho filmu Posledni samuraj. Bohuzel ho asi neuvidim, protoze je napul anglicky a napul japonsky. A bez ceskych titulku. Take mam za sebou prvni pohovor v personalni agenture, kde mi bylo hned receno, ze mam dva hendikepy. Nedostatecnou znalost japonstiny a pouze turisticka viza. V nedeli jsem se sel podivat do luxusni cvrti Ginza, kde Apple oteviral zbrusu novy petipatrovy obchod. Jde o 73. nakupni centrum tohoto druhu, ale poprve se jedna o uzemi mimo USA. 3-hodinova fronta mne vsak odradila a tak jsem vzal Naoko na sipky. Vzkaz pro me kamarady z Mlade Boleslavi - hrali jsme dvakrat kriket a zavrel jsem ve 13. a 15. kole. Bohuzel se mi zda, ze triply, doubly i stred byly o neco vetsi nez v CR a take, ze se hazelo z blizsi vzdalenosti . A pochopitelne byly take mnohem drazsi - jedna hra kriketu stala 300 yenu, coz je asi 75 korun.
zvol si styl nagoya daruma