22-02-2003 (sobota), Tokyo
Mazda Champions Cup
V patek jsem k memu prekvapeni dostal od japonskeho kolegy listky na Mazda Champions Cup. Na oplatku jsem mu venoval
litr bechera. Mazda Champions Cup je fotbalovy turnaj, ktereho se ucastni vitez cinske ligy (Dalian Shide), vitez jihokorejske
ligy (Seongnam Ilhwa), vitez japonske ligy (Jubilo Iwata) a vitez japonskeho poharu (Kashima Antlers). Shledl jsem dve utkani:
Kashima Antlers - Seongnam Ilhwa 0:0 a Dalian Shide - Jubilo Iwata 1:0, jediny gol padl z penalty. Celou dobu mi byla hrozna
zima. Na stadionu bylo pres 25000 divaku a docela se bavili. Prijeli i fanusci z Koreje a Ciny. Fotbal to byl ale hroznej.
23-02-2003 (nedele), Tokyo,
Slavkovy postrehy
David a Slavek - den 1 - Narita, Harajuku, Meiji Shrine
Na letiste jsem dorazil s 45-minutovym zpozdenim, coz se ukazalo jako prozirave, jelikoz Slavek a David se zrovna objevili v hale.
Slavek mel rude oci jako prase a nebyl jsem sam, kdo si toho vsiml. Celnici se ho ptali, zda nema sebou nejake drogy. Ale to
ho mohli rovnou prohledat, protoze nas cerstve promovany inzenyr ekonomie stejne nevedel, co vsechno si veze. Den pred
odletem se totiz parilo u Mroze, no a ... no zname preci Slavka, ze. :) Takze si s sebou privezl cizi ponozky (nacez se mne hned
zeptal, zda nejsou moje) a kilove baleni gelu na vlasy (pro mokry vzhled). "Sedm vysoce kvalitnich" filmu nechal na koleji v lednici.
David byl stastny, ze koupil levne cigarety v duty-free shopu.
Po 2-hodinove ceste z Narity do Yoyogiuehara cekalo na oba
dva prvni prekvapeni - muj (pokoj) je maly i na japonske pomery. Dalsich 14 dni jsme museli peclive planovat, kdo kam zrovna chce
jit a kudy. David vetsinou na balkon. :) Mimochodem, balkon mu ucaroval - prohlasil, ze Tokyo je jeste osklivejsi nez Ostrava.
Chlapci mne obdarovali slivovici (kterou jsem ale bohuzel ani neochutnal) a novymi MIG21, kteri nam hrali dalsi dva tydny v
jednom kuse.
Po sprse se slo na prvni japonske jidlo, vzal jsem je do Matsuya, coz je fast-food po japonsku. David mel znacne problemy s
hulkami, ale byl jsem velmi prisny a nedovolil jsem mu jist rukama. Protoze se necitili unaveni, jelo se na Harajuku,
kde (tak jako ostatne kazdou nedeli) se schazi kostymove holky. Slavek s Davidem neverili svym ocim. Ani se jim nedivim,
nektere zjevy jsou dost ulitle (viz pidifotka nahore). Jeste jsme se mrkli do Meiji Shrine, no a se jelo zpet. Pak jsme chteli spat, ale dopadlo to tak,
ze se Slavkem jsme "drbali" asi do 3 do noci. Na nikom, koho zname (zduraznuji na NIKOM), jsme nenechali nit suchou. :)
|
|
