15-06-2003 (nedele), Tokyo, fotky
Okinawa - nasledky
V noci ze soboty na nedeli jsem toho moc nenaspal. Asi jsem jeden z mala lidi, kterym se podarilo se spalit pri potapeni. Nejvice postizene jsem mel
totiz nohy, tam kde koncila kombineza a nezacinaly jeste ploutve. Trochu to opuchlo a celou nedeli jsem stravil v poloze horizontalni.
Jeste stesti, ze v Tokyu je ted obdobi tajfunu a tak je vecne pod mrakem. Jinak bych z pokoje vubec nevylezl.
14-06-2003 (sobota), Naha, fotky
Okinawa - den 3
Stesti pri mne stalo i treti den na Okinawe. Navzdory predpovedim bylo cely den tropicke pocasi. Takze se podle planu vyrazilo na malinky
neobydleny ostruvek Kudaka, kde jsem chtel poprve vyzkouset "potapeni s kyslikovym pristrojem". Ostrov Kudaka si predstavte asi takto :
bily pisek, cistociste more, divoka kvetena, volne rostouci ananasy, blankytne modra obloha s bilymi mracky, par krabu, exoticke rybky a
hlavne nikde ani zivacka. Napadlo mne, kolikaty jsem asi Cech, co vstoupil na tento ostrov. Z potapeni jsem mel trochu obavy, nikdo z pruvodcu
neumel anglicky a tak jsem byl odkazan na prekladatelske schopnosti Naoko. Neuvedomil jsem si ale, ze pod vodou se moc nemluvi :). Potapeni
bylo naprosto skvele, rybkam jsem pod vodou drobil nejake zradlo a pak je fotil ze zhruba 10 cm. Tezce jsem ale podcenil slunce a tak posledni
hodinu jsem se spise schovaval ve stinu, protoze to zacalo docela huste prazit. Teprve tam mi doslo, proc v Japonsku prodavaji slunecni
kremy s ochrannym faktorem 50. V 15:30 jsme opustili tento raj na zemi a ackoliv jsme chteli jeste navstivit "Svet ananasu", tak jsme to nestihli.
Letadlo vzletlo z Naha City v 20:00 a zhruba o pulnoci jsem se uz prevaloval na futonu v Suidobashi.
13-06-2003 (patek), Naha, fotky
Okinawa - den 2
Brzy rano jsme nasedli na autobus a postupne navstivili tyto mista : hrad Shurijo, branu Shureimon (ta je zachycena na novych 2000
yenovych bankovkach), podzemni kryt japonske armady, (kde na sklonku valky spachalo zhruba 4000 japonskych vojaku sebevrazdu), Himeyuri
No To (jeskyne, kde na sklonku valky spachalo sebevrazdu zhruba 150 japonskych divek, bo se obavaly americkych imperialistu),
Memorial Park (vzpominka na 240000 lidi, kteri zahynuli behem bitvy o Okinawu), nejakou mistni textilku (to byl tedy omyl,
k tomu tam ani nikdo na sklonku valky nespachal sebevrazdu), a Gyokusendo Kingdom Village, kde nejzajimavejsi casti
byla krapnikova jeskyne dlouha 1,5 kilometru a pavilon hadu. Cely den ani kapka deste a navic zacinalo byt opravdu hezky. Doufal jsem,
ze to vydrzi az do soboty.
Perlou tohoto dne ovsem byla vecere v male restauraci blizko hotelu. Narodni kuchyne Okinawanu je opravdu roztodivna, posudte sami.
Pochutnali jsme si mimo jine na mimigaa (uzke nudlicky masa z prasecich usi) a ashi-tibichi (varene praseci nozky).
Na zaver jsem to zapil panakem habushu. Tento napoj se jmenuje podle hada habu, jednoho ze symbolu Okinawy. Mrtvy a ocisteny had se
necha vylouhovat jeden mesic v 95% alkoholu, a dalsich 40 dni v 59%. Pote je vlozen do lahve s 35% alkoholem, pridaji se nejake
ty bylinky a habushu je hotovo.
12-06-2003 (ctvrtek), Naha, fotky
Okinawa - den 1
Okinawa nebo take ostrovy Ryukyu lezi ve stejne zemepisne sirce jako Florida, Hawaii ci Bahamy. Az narazim na nejakou kvalitni mapu, musim
se presvedcit, zda jsem se nahodou neocitl nejjizneji ve svem zivote. Zatim tento rekord drzelo Miami na Floride. Expedice mela celkem 4 ucastniky,
Kim a Liberty ale letely jinym letadlem a jedinou zpravu jsem od nich dostal ve tri hodiny v noci z baru, ze se jim na Okinawe libi. Timto
vsem cestovatelum doporucuji : poridte si domorodeho pruvodce, bez Naoko bych videl tak tretinu. Prvni den na jsme toho moc nestihli.
Po priletu a zabydleni v hotelu jsem meli tak akorat cas se projit na nejznamejsi ulici Kokusai-dori a porozhlednout se
po "hrncirske oblasti" Tsuboya. Predpovedi hlasili dest po cele tri dalsi dny.
|
|
